Historie a současnost

Historie župy Jana Podlipného

Sokolská župa Jana Podlipného je jednou ze 42 žup, které tvoří Českou obec sokolskou. Vznikla mezi prvými na konci roku 1884, v době, kdy počet sokolských jednot v českých zemích rostl jako houby po dešti. Moudří Sokolové (v čele s Dr. Miroslavem Tyršem), si důležitost širší spolupráce jednot uvědomovali hned od počátku, ale tehdejší c.k. úřady jim to svými zásahy neustále znemožňovali. Mnozí z nich proto začali tvořit první předpoklady pro jejich vznik, který se ale začal naplňovat až po jistém uvolnění mocenských c. k. struktur. Ten náš prvopočáteční předchůdce Sokolská župa Středočeská, zahrnoval jednoty pražské a nejbližšího okolí Prahy. Brzo se však ukázalo, že počet jednot v tomto seskupení je tak velký, že ho nelze zvládnout organizačně, a tak se začaly od něj odlučovat župy s regionálně si blízkými jednotami. Nejprve tak učinily jednoty na levém břehu Vltavy, kde vznikly župy Jungmannova a Podbělohorská. Následovala župa Barákova (1898) s jednotami na pravém břehu Vltavy a konečně v r. 1914 župa Pražská s některými jednotami pražskými, včetně historického Sokola pražského a několika pravobřežními jižně od Prahy. Původní název tedy zůstal této župě, ke kterému bylo později připojeno jméno prvního starosty České obce sokolské Jana Podlipného.

V době svobodné existence Sokola žila župa aktivním životem, o čemž svědčí župní zpravodaj VZLET, který začal vycházet v r.1910 a jehož některé ročníky lze nalézt ještě v knihovnách některých větších jednot župy např. Sokola Královské Vinohrady. Tam péčí bývalého starosty Sokola Kr. Vinohrady br. Luďka Jirsáka vznikla obsáhlá kronika této jednoty, kterou je možné v jednotě získat. Tato kronika částečně svým způsobem zobrazuje i život župy.

Po r. 1990 byla župa obnovena v lednu 1991. Prvním starostou byl zvolen br. ing. Milan Volek ze Sokola Strašnice. V této funkci pokračoval zprvu br. ing. Josef Kapička ze Sokola Český Brod a posléze br. ing. Vladimír Šilhán ze Sokola Praha Vršovice. Toho v roce 2007 vystřídal br. PhDr Lubomír Novotný rovněž z vršovické jednoty. V letech 2013 až 2019 byl starostou Ing. Luděk Barták ze Sokola Hostivař. Prvním velkým cílem bylo obnovení činnosti co největšího počtu jednot, které historicky do regionu župy patřily. Velkým pomocníkem při tom byl jednak zákon č. 83/90 o navracení sokolského majetku, ale i první tajemník župy br. ing. Fr. Maňas, jehož zásluhou byly získány informace o stavu sokolstva v jednotlivých jednotách. Přesto se nepodařilo obnovit všechny jednoty, které zde sokolským životem žily před komunistickým převratem v únoru r. 1948

V roce 1995 byl zásluhou br. Vladimíra Šilhána obnoven časopis Vzlet, který vychází dodnes. Všechny ročníky najdete na jiném místě.

V roce 2003 proběhla reorganizace Sokolských žup s přihlédnutím k regionálnímu uspořádání. Reorganizace ponechala v župě pouze pražské jednoty bývalé Sokolské župy Středočeské Jana Podlipného a dle dohody se Sokolskou župou Barákovou sem vstoupily i pražské jednoty této župy. Od zač. roku 2003, kdy vstoupila reorganizace v platnost, nese župa název Sokolská župa Jana Podlipného,

JUDr. Jan Podlipný

( 24. 8. 1848 Hněvčeves – 19. 3. 1914 Praha)

Jan Podlipný se narodil roku 1848 v Hněvčevsi v zámožné venkovské rodině sedláka. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v oktávě přestoupil na akademické gymnázium v Praze, kde maturoval roku 1868. V dubnu roku 1874 získal na právnické fakultě Univerzity Karlovy doktorát. O rok později, v roce 1875, se žení s Annou Nebeskou. Roku 1880, skládá advokátní zkoušky a zřizuje si vlastní advokátní kancelář. Roku 1889 se stal prvním starostou České obce sokolské. Starostou byl až do roku 1906. V roce 1891 byl za mladočeskou stranu poprvé zvolen do městské rady. Dne 2. ledna 1897 byl Jan Podlipný zvolen starostou královského hlavního města Prahy. Ve své programové řeči se vyslovil pro přičlenění okolních měst a obcí k Praze.

Byl velkým příznivcem Libně a jako starosta Svazu slavanského Sokolstva byl přítelem starosty libeňského Sokola a radního Františka Filipa. V roce 1901 se významnou měrou zasloužil o připojení Libně k Praze.

JUDr. Jan Podlipný žil a zemřel v Praze na Starém Městě v domě čp. 309 v Bartolomějské ulici 13, kde je umístěna i pamětní deska z roku 1924 věnovaná Československou obcí sokolskou. Pamětní deska je i na jeho rodném domě v Hněvčevsi (okres Hradec Králové). V roce 1935 mu byl nákladem Spolku pro zbudování pomníku JUDr. J. Podlipnému v Praze VIII. postaven na místě bývalé obecní váhy na jižní straně zámeckého parku pomník. Vznikl ve spolupráci akademického sochaře Jaroslava Brůhy a libeňského architekta Jana Bloudka.

Pochován je na Olšanských hřbitovech - hřbitov č. IV, odd. 8, hrob 1-2.